Původ: Druh pochází východní Asie, pěstován také jako ovocná dřevina, řada odrůd však není čistým druhem A. arguta, ale jedná se o křížence s druhy A. kolomikta, A. melanandra aj.
Vzhled: Středně rostoucí opadavá dřevnatějící ovíjivá liána, listy pilovité, protáhle vejčité až srdčité, sytě zelené. Květy bílé, vonné vykvétají při plném olistění v červnu, proto zůstavají často skryty a přehlédnuty. Odrůda je samičí ale současně vytváří funkční prašníky s pylem, takže nevyžaduje opylení samčí rostlinou. Pokud však k opylení samčí rostlinou dojde, plody jsou výrazně větší a násada plodů je až dvojnásobná. Plody jsou drobné až sřední jasně zelené, téměř bez zrníček. Dozrávají od října do poloviny listopadu. Mrazuvzdornost ve dřevě je do -25°C. Rostlina je středně bujná a pokud ji necháme volně růst může dosáhnout výšky kolem 4 m. Roční přírůstek je 40-100 cm, bujné výhony však mohou za rok dorůst déky 1,5 až 2 m.
Nároky: Půda běžná ornice, raději slabě kyselá, slunce až polostín. Mladé rostliny jsou obecně citlivější k namrzání ve dřevě. Rostliny drobnoplodého kiwi raší poměrně brzy a často trpí poškozením jarními mrazíky. Protože rostliny kvetou na letorostech jarní mrazíky tak v našich podmínkách výrazně ovlivňují násadu plodů. Proto pro ovocné odrůdy vybíráme stanoviště raději více chráněné v závětří, nejlépe na jihozápad až západ mimo mrazové kotliny. Pokud vysazujeme rostliny pro dekoraci není nutný speciální udržovací řez, spíše udržujeme rostliny v přijatelné velikosti. Řez provádíme obvykle v předjaří na přelomu února a března. Pokud jsou výhony velmi bujné, můžeme je zakrátit i v průběhu vegetace. Při pěstování pro sklizeň plodů se liší řez plodných samičích rostlin a opylovacích samčích rostlin.
Plodné samičí rostliny vyžadují silnější řez, odstraňujeme všechny odplozené výhony z loňského roku a ponecháme jen nové silnější výhony vyrůstající blíže ke středu rostliny aby jsme udrželi přijatelnou velikost rostliny. Nejbujněší výhony, které často trčí do výšky ohneme do oblouku a vyvážeme k opoře, horní část zakracujeme asi o 1/4 délky. Celkově tak ořežeme téměř 2/3 výhonů z celé rostliny. Tím docílíme kvalitní násady plodů, které budou větší, rostlina zůstává vzdušná a klesá riziko infekce plodů při dozrávání. Pokud hrozí i přesto zahuštění rostliny, doporučují někteří pěstitelé v červenci zaštipování plodných výhonů za 5-6 listem počítáno od posledního nasazeného plodu, je to podobný postup jako při osečkování vinné révy. Samčí opylovací rostliny se naopak řežou až po odkvětu, kdy odstraníme odkvetlé části výhonů a všechny bujnější výhony zakracujeme na délku 15-30 cm, obvykle to představuje zakrácení za 3 až 7. listem. Tím docílíme bohatého rozvětvení nových letorostů a hojnost květů a pylu pro příští rok.
Použití: Velmi odolná a bujná liána vhodná pro pokrytí velkých pergol, treláží, sloupů či stromů. Vybrané odrůdy poskytují velmi kvalitní a zdravé plody. Vzhledem k bujnému růstu vysazujeme rostliny v řadě na vzdálenost 4-5 m.
.jpg?timestamp=20250924115225)
