Alnus glutinosa

Původ: Druh přirozeně rozšířený v Evropě až po západní část Sibiře. U nás přirozeně roste v lužních lesích, bažinách, na březích toků a rybníků. Typické olšiny jsou porosty olší s příměsí vrby a menším podílem jilmu.

Vzhled: Keř nebo strom - často vícekmenný s řídkou, dlouze vejčitou až jehlancovitou korunou. Mladé letorosty jsou tmavě šedé, pýřité a lepkavé. Listy jsou okrouhle obvejčité 4-9 cm dlouhé, na okraji nepravidelně dvojitě pilovité, špička tupá. Listy jsou sytě zelené a na podzim nevybarvují - opadávají zelené. Květy jsou oddělené - samčí jehnědy a samičí šištice. Roční přírůstek je 30-60 cm, ve 20 letech dorůstá výšky 6-8 m, v 50 letech pak dosahuje výšky 12-16 m. Stromy se dožívají věku kolem 100 let a v našich podmínkách mohou dosáhnout výšky až 35 m.

Nároky: Půda hlinitá až jílovitá, vlhká až mokrá, snáší pravidelné zaplavování. Slunce až polostín. Spolehlivě vytváří bujné pařezové výmladky, rostliny lze dobře zmlazovat.

Použití: Olše mají velmi rozvitou kořenovou mykorrhizu, která umožňuje rostlinám vázat vzdušný dusík jako živinu, proto dobře roste i na chudších a degradovaných půdách. Hojně se používá pro rekultivace jako přípravná dřevina před zalesňováním. Vhodná je také pro výsadbu rychle rostoucích větrolamů a volně rostoucích stěn. Široké uplatnění najde při zpevňování břehů a hrází podél vodních toků a nádrží.