Picea abies Acrocona

Původ: Odrůda vyšlechtěna před rokem 1890 (Švédsko), původní druh pochází ze severní a střední Evropy. Přirozený výskyt převáženě v podhorských a horských oblastech s vyššími srážkami - 600 až 1500 m n.m.

Vzhled: Pomalu až středně rostoucí smrk, rostlina tvoří široce, nepravidelně kuželovitou korunou, boční větve jsou spíše vodorovné až převislé. Mladé rostliny zpočátku tvoří nepravidelně rostoucí keře. Na vrcholech výhonů hojně nasazuje šišky, na silnějších výhonech jsou šišky atypicky prodloužené. Množí se roubováním, takže plodí již mladé rostliny. Jehlice jsou 10-15 mm dlouhé, čtyřhranné, jasně až sytě zelené. Roční přírůstek je 10-20 cm, rostlina dosahuje ve 20. roku výšky 3-3,5 m a šířky 2-3 m.´

Nároky: Půda běžná, hlinitá nebo písčito-hlinitá, ne příliš zásaditá, vlhčí. Vyžaduje dostatek slunce, nikoli však vysychavý úpal. Nejkrásnější rostliny najdeme na stanovištích s vlhčím mikroklimatem s plným osluněním. Místa se silným úpalem a suchým vzduchem snižují vitalitu a hustotu rostlin. Citlivější k zasolení půdy.

Použití: Odrůda smrku vhodná pro solitérní i skupinovou výsadbu do středních a větších zahrad a parkových úprav.