Picea glauca Conica

Původ: Odrůda vyšlechtěna v roce 1904, původní druh smrku sivého pochází ze severní Ameriky, kde je rozšířen na rozsáhlém území Kanady a USA, kde zasahuje až do států Montana, Minnesota a New York.

Vzhled: Zakrslý smrk, s kompaktní, kuželovitou, hustě zavětvenou korunou. Větve jsou pravděpodobně zablokované juvenilní stadium, tvoří velmi kompaktní polštář. Jehlice jsou 8-12 mm dlouhé, čtyřhranné, jasně zelené. Neplodí. Roční přírůstek je 4-6 (8) cm, rostlina dosahuje ve 20. roku výšky 1 až 1,2 m. a šířky 60-80 cm; v 50 letech dosahuje výšky 2,5-3 m a šířky 1,4-1,8 m.

Nároky: Půda běžná, ne příliš zásaditá, vlhčí. Vyžaduje dostatek slunce, nikoli však vysychavý úpal. Nejkrásnější rostliny najdeme na stanovištích s vlhčím mikroklimatem s plným osluněním. Místa se silným úpalem a suchým vzduchem snižují vitalitu a hustotu rostlin. Při nedostatku vláhy a nízké vzdušné vlhkosti citlivý k na napadení sviluškou - drobné pavučinky mezi jehlicemi. Nové jehlice předčasně hnědnou a opadávají.

Použití: Oblíbený jehličnan, vhodný do malých zahrad a předzahrádek. Svým zajímavým habitem zaujme ve skalkách a vřesovištích. Za předpokladu pravidelné zálivky vhodný do nádob.