Původ: Ostružiník - původní botanický druh roste v celé Evopě - lesy a jejich okraje, mítiny, podél cest, náspy atd.
Vzhled: Listnatý, opadavý keř s dlouhými, šlahounovitými výhony. Výhony polovzpřímenné až vzpřímenné (nepotřebuje oporu), středně rychle rostoucí, beztrnné. Listy řapíkaté, 3-5 četné, jasně zelené s výrazně pilovitým okrajem a ostrou špičkou. Plody jsou leskle černé, středně velké (4-6g), výborné, příjemně aromatické, dozrávají ve druhé polovině července až do srpna. Velmi úrodná středně ranná odrůda, výnos se pohybuje kolem 6,5 kg z jednoho keře. Plody jsou velmi kvalitní, pevné, ideální jako stolní dezertní ovoce, vykazují navíc dlouhou skladovatelnost v chladu a také po zmrazení si dobře uchovávají tvar.
Nároky: Ostružiníky nemají zvláštní nároky pro pěstování. Vyhovují jim běžné, nezamokřené, propustné a humózní půdy, nejlépe na slunném stanovišti. Dobře snáší i dlouhodobější sucho, které se však nepříznivě projeví při tvorbě letorostů, které jsou základem příští úrody. Vzhledem k bujnému růstu je vhodné rostliny udržovat řezem. Na každé straně stačí ponechat 2-3 výhony, ohnout je a vyvázat k vodorovné opoře, aby neležely na zemi. Zajistíme tím rovnoměrnější oslunění všech plodů a optimální vzdušnost keře, vyhneme se tak zvýšenému výskytu houbových chorob v době sklizně. Odplozené výhony řežeme u země, nové výhony zakrátíme. Při velmi bujném růstu můžeme výhony zakracovat již v létě. Při silných mrazech pod -20°C chráníme výhony v zimě před zimním sluncem - stínovací sítě, rohože atd.
Použití: Ostružiníky jsou ideální rostliny pro pěstování u zdí a plotů. Vysazujeme v řadě na vzdálenost 2,5-3 m od sebe. Ostružiny konzumujeme čerstvé nebo z nich připravujeme různé marmelády, šťávy, likéry. Sušené listy používáme do čajových směsích. V léčitelství se používá (usušené mladé listy, sebrané před květem) na obklady a koupele při ekzémech, dezinfikuje ústní dutinu a močové cesty, působí proti průjmu, staví krvácení.
