Cornus alba Aurea

Původ: Keř, původní druh rozšířen na Sibiři a dále zasahuje až po Mandžusko a severní Koreu. Žlutolistá odrůda vznikla pravděpodobně kolem roku 1850.

Vzhled: Opadavý keř, větve vystoupavé až strnule vzpřímené, bujnější výhony se větví již na letorostech, které jsou sytě vínově červené. Listy jsou vejčité, špičaté, 4-8 cm dlouhé, vstřícné, při rašení a na jaře jasně citrónově žluté, později žlutavě zelené. Květy jsou drobné téměř bílé, ploché květenství má průměru 3-5 cm, kvete ve druhé polovině května. Keř roste středně bujně, roční přírůstek je 30-40 (60) cm, ve 20. letech dosahuje keř výšky 2-2,5 m a šířky 1,8 až 3 m.

Nároky: Půda běžná, raději hlinitá a živnější, vlhčí až mírně podmáčená. Při dostatku vláhy netrpí ani pestrolisté odrůdy úpalem. Pro výrazný barevný efekt listů a vínových výhonů je potřebné keře pravidelně zmlazovat alespoň v intervalu 3 let. Bujné výhony po zmlazení keřů přirůstají 100 i víc e centimetrů za rok a listy jsou mohutnější a více probarvené.

Použití: Nenáročný keř, spolehlivý pro řadové a skupinové výsadby v zahradách i parcích. Běžně používaný keř pro předsadbu nebo podsadbu vyšších dřevin, krycích pásů atd. Na vlhčím stanovišti vhodný do volně rostoucích, popřípadě tvarovaných živých plotů. Vzhledem k strnulejšímu růstu výhonů ovšem musíme počítat se šířkou plotu minimálně 80 cm. V řadě vysazujeme na vzdálenost 60-80 cm.