Původ: Keř pocházející z Číny, kde byl po staletí pěstován, podobně jako v Japonsku, proto není zcela jasné jeho přirozené rozšíření. Do Evropy byl dovezen koncem 16. století ze Středního Východu, z čehož vyplynulo jeho současné pojmenování "syriacus" neboli syrský.
Vzhled: Vzpřímeně rostoucí opadavý keř. Listy světle až sytě zelené, střídavé, vejčité až kosočtverečné, převážně trojlaločné. Květy jsou světle růžové, plnokvěté, 8 až 10 cm velké. Kvete pozdě na letorostech od konce června do září. Roční přírůstek je 15 až 30 cm, výška kolem 20. roku po výsadbě 1,6 až 2,2 m.
Nároky: Běžná, živnější a spíše vlhčí půda, propustná nebo s drenáží, neutrální až mírně alkalická, plné slunce až mírný polostín. Ve stínu téměř nekvete a keř roste nepřirozeně. Stanoviště chráněné od severu až severovýchodu, výhřevná půda. V jílovitých půdách trpí dužnaté kořeny přemokřením a často zahnívají. Ibišek snáší dobře letní horký úpal, přísušek a podmáčení mu však nevyhovují. Keře je vhodné pravidelně prosvětlovat jarním řezem (březen - duben), chceme-li podpořit bohaté kvetení zkrátíme na jaře všechny loňské přírůstky na 1/3 délky, slabé výhony až na 1/5. Tímto silným řezem podpoříme bujný růst nových letorostů na kterých se v horní polovině vytvoří bohatá násada poupat. Po jarním řezu keře přihnojíme kompletním hnojivem typu Cererit , Hydrocomplex aj. v dávce 60 až 130 g na m2. Mrazuvzdornost je -20 až -24°C, v tuhých zimách je vhodné přikrytí spodní části rostlin. Namrznuté keře však snáší dobře zmlazovací řez do staršího dřeva. Stromkové tvary vysazujeme jen na skutečně chráněná a teplá stanoviště a korunku na zimu chráníme netkanou textilií podobně jako stromkové růže.
Použití: Velmi efektní keř, který vyniká svou pozdně letní dobou kvetení. Výrazně tak zpestřuje zahradu v druhé polovině léta. Keř vhodný pro zahrady i parky, vysazujeme solitérně, v kvetoucích skupinách i jako podrostové patro jen v mírném polostínu.
