Jasminum nudiflorum

Původ: Pochází z Asie, západní oblasti Číny, do Evropy byl poprvé dovezen v roce 1844.

Vzhled: Středně rostoucí keř, výhony slabší obloukovitě prohnuté až převisající, jasně zelené, lysé. Listy vstřícné, trojčetné, dlouhé 2,5-4 cm, sytě zelené, opadavé. Květy jsou zvonkovité, jasně až sytě žluté 2-3 cm v průměru s jemnou vůní. Kvete velmi raně často již na přelomu února a března, v mírných zimách začínají první květy rozkvétat již od prosince. Roční přírůstek je 25 až 50 cm, výška kolem 20. roku po výsadbě 1,5 až 2 m. Růst je spíše rozložitý až poléhavý a výška do značné míry záleží na opoře, někdy je proto také tento druh řazen mezi popínavé rostliny.

Nároky: Jasmín vyžaduje chráněné stanoviště s jižní až jihozápadní expozicí. Půda běžná, propustná s neutrální až zásaditou reakcí do pH 7,8. V zimě kořeny přihrneme suchým listím a výhony s poupaty chráníme při holomrazech chvojem nebo stínovací sítí.

Použití: Rostliny vysazujeme solitérně nebo skupinově k zídkám nebo hrubým kmenům nebo na okraj zídek a teras, kde mohu výhony volně převisat do prostoru.