Morus alba Mikulov

Původ: Botanický druh přirozeně roste ve střední a východní Číně, kde je po staletí pěstován. Do Evropy druh poprvé dovezen po roce 1605.

Vzhled: Středně velký strom. Borka je tmavohnědá. Listy jsou široce vejčité až srdčité, po obvodu zoubkaté, sytě zelené, na líci lesklé až 15cm dlouhé. Mohou být celistvé, vykrajované až hluboce členěné. Na podzim se barví do žlutě. Květy jsou samosprašné jehnědy, kvete od května do června. Plody zrají od poloviny léta, jsou dlouhé, lesklé a bílé.Vzhledem se podobají ostružinám. Jejich chuť je sladká, někdy mírně pikantní, obsah vitaminu C je vysoký. Plody vyžadují rychlou spotřebu, jinak se rychle kazí ( stolní ovoce, šťávy, kompoty, sušení ). Strom dosahuje v 10 letech výšky 3 m a šíře 2- 3 m , ve 30 letech pak výšky 8-10.

Nároky: Morušovník vyžaduje propustnou, mírně vlhkou a lehce kyselou půdu. Miluje slunná a chráněná stanoviště. Je plně mrazuvzdorná (-24 až - 26 °C ) a snáší znečištěné ovzduší. Řezem tvarujeme převážně mladé rostliny a to v zimním období. Výhony u mladých stromů zracujeme až na 1/3 délky, abychom docílili bohatého rozvětvení koruny již od samého středu.

Použití: Ve větších zahradách pěkná solitéra do trávníku nebo dominanta hlavních pohledů. Možné využití najde i ve formálních a osově symetrických kompozicích.