Prunus laurocerasus Mano

Původ: Původní druh je keřovitého až stromovitého růstu, rozšířen v jihovýchodní Evropě a Malé Asii. Holandská selekce vznikla kolem roku 1994.

Vzhled: Stálezelený , středně vzrůstný keř s hustým habitusem. Listy jsou střídavé, lesklé, pevné, kožovité na jaře jasně zelené v létě sytě zelené, široce oválné; délka listu 5-7 cm. Květy jsou drobné, bílé s výraznou vůní a tvoří vzpřímené hrozny. Kvete ve druhé polovině května. Roční přírůstek je 15 až 30 cm, keř dosahuje v 10 letech výšky 1,2-1,4 m a šířky 1,2 - 1,6 m.

Nároky: Stanoviště v polostínu, půda kvalitní s neutrální reakcí, mírně vlhká. Bobkovišeň roste dobře i ve stínu, ovšem málo kvete. Mrazuvzdornost je průměrná až nadprůměrná, mrazy od -20 až -25°C a holomrazy spojené se zimním sluncem poškozují většinou listy a omezeně nevyzrálé vrcholy výhonů. Proto především mladé rostliny první 2 až 3 roky po výsadbě chráníme v zimě a hlavně v předjaří přikrývkou chvojem. Na jaře odstraníme poškozené vrcholy výhonů až na zdravé dřevo, keře během května a června spolehlivě obrostou.

Použití: Pěkný stálezelený keř pro skupinovou výsadbu, vhodný jako podrostové patro vyšších dřevin, ideální krycí keře zastíněných ploch podél zdí, budov či od slunce odvrácených svahů. V polostínu možné použití pro volně rostoucí i tvarované živé ploty s výškou 0,8 až 1,4 m, vysazujeme na vzdálenost 50 cm. Své uplatnění jistě najde také při osazování větších mobilních nádob kde vynikne svým ušlechtilým habitusem.